2019—2020 – Kavka obecná

Kavka obecná: cílový druh JMP ČSO

Víte o hnízdění kavek? Pomozte nám s mapováním!

Kavka obecná, je druh s velkou populační dynamikou. V minulosti byla v otevřené krajině hojná, v 80. letech však nastal výrazný pokles populace. Při mapování v letech 1973–77 byla kavka zaznamenána v 71 % kvadrátů, v letech 2001–3 v 45 % a v posledním mapování 2014–17 v 33 %. Příčiny úbytku nejsou jasné, ale pravděpodobně jde o kombinaci faktorů, kde hraje velkou roli změna hospodaření v krajině (především intenzifikace zemědělství, obdobně jako v případech jiných druhů otevřené krajiny, jako je sýček obecný, chocholouš obecný a další) a úbytek vhodných doupných stromů. Početnost kavky však nyní mírně roste. Ve volné krajině téměř vymizela a většinu naší populace tak tvoří synantropně žijící ptáci.
Zvláště v městském prostředí dokáží být kavky velmi přizpůsobivé a nenápadné, někdy se objeví tam, kde je nikdo nečeká. Proto jsme se rozhodli v rámci Jihomoravské pobočky ČSO věnovat tomuto druhu v letošním a příštím roce zvýšenou pozornost. Rádi bychom navázali na mapování z roku 2001, při kterém byly kavky mapovány nejen na území Jižní Moravy, ale též v okresech Přerov a Kroměříž.
Během tohoto mapování bylo v zájmovém území zjištěno asi 200 hnízdících párů (Horal et al. 2002). Je však pravděpodobné, že kavek přibylo a to především v městské zástavbě, proto usilujeme o mapování ve srovnatelném rozsahu. Povědomí o hnízdech navíc napomáhá jejich ochraně, kavky, podobně jako rorýsi, totiž bývají ohrožovány nešetrnými rekonstrukcemi a zateplováním domů. Mnohdy tak stačí málo k jejich účinné ochraně. Uvítáme každou pomoc při pokrytí mapovaného území.

Kavky hnízdí jednou ročně v dutinách. Dříve se jednalo především o dutiny stromů, nebo skály. V současnosti však kavky skoro výhradně hnízdí v lidských sídlech, kde využívají nejrůznějších otvorů v podstřeší, zřícenin, komínů, nebo děr v zateplení vyhloubených šplhavci. Na hnízdištích se objevují již na začátku března, často je lze zastihnout, jak do dutiny nosí hnízdní materiál. V dubnu snášejí 4 – 6 vajec, na kterých sedí většinou jen samice. V tomto období jsou kavky velmi nenápadné a hnízdo lze jen těžko odhalit. Větší pohyb nastane po vylíhnutí mláďat, která se líhnou asynchronně v květnu a červnu. Kavky pak velice často sbírají potravu v blízkém okolí a krmí hladová mláďata. Z toho vyplývají dvě hlavní období vhodná pro mapování hnízd a to v období obsazování hnízdních dutin: 3.–10. 4. a v období hnízdní péče a krmení mláďat: 15. 5.–30. 6.

Víte-li o hnízdišti kavek zaznamenejte jej prosím do faunistické databáze ČSO na www.birds.cz a/nebo do databáze www.rorysi.cz, ideálně s důležitými podrobnostmi (počet párů, průkaznost hnízdění, typ dutiny, přesná lokalizace…). Více informací a metodiku pro mapování naleznete na stránkách Jihomoravské pobočky: jmpcso.cz, případně kontaktujte koordinátora (horakkrystof@seznam.cz).

Kryštof Horák

HORAL D., ČEJKA J., VAČKAŘ J. & ŠÍREK J., 2002: Kavka obecná (Corvus monedula) – výsledky inventarizace hnízdišť na jižní a střední Moravě v roce 2001, a doplňky k jejímu historickému rozšíření. Crex 18: 71–80.

foto J. Klejdus

• Snímek v záhlaví stránky foto J. Havlová.