Novinky

Pozvánka na členskou schůzi

Milí členové Jihomoravské pobočky ČSO,

v příloze najdete pozvánku na jarní členskou schůzi naší pobočky, která se koná v sobotu 9. března 2024 na tradičním místě v přednáškovém sále MZM na Zelném trhu. Začátek schůze bude jako tradičně od 9:30. Těšíme se, že se setkáme v hojném počtu!

Zároveň chci upozornit na dobrovolnickou brigádu v ptačím parku Kosteliska:

Od pátku 1. 3. 2024 do neděle 3. 3. 2024 uvítáme každého, kdo má zájem pomoci s péčí o ptačí park Kosteliska u Dubňan. Cílem akce je pomoci s péčí o pozemky, které již vlastníme nebo se o ně staráme, a vytvořit tak pro přírodu zajímavější místo.

Práce budou spočívat především v kosení, hrabání a odstraňování posečené hmoty, kácení a ořezu náletových dřevin případně dalších potřebných činnostech. Práce se najde pro fyzicky více i méně zdatné jedince, avšak počítejte s prací za téměř každého počasí a někdy v náročném terénu. Uvítáme jednotlivce i skupiny, na pár hodin i na všechny tři dny.

S sebou pracovní oblečení dle aktuálního počasí, pevnou obuv. Pracovní nářadí zajistíme.

Místo srazu :
každý den akce (1. 3. – 3. 3. 2024) v 9:00 h. na jižní hrázi Jarohněvického rybníku (u sila) 48.9234489N, 17.0569528E

Prosím případné zájemce, ať se předem nahlásí e-mailem, kontakt:

Ondřej Ryška, ryska@birdlife.cz
tel: 704 042 108

Za výbor pobočky Jan Sychra.

Cílový druh Jihomoravské pobočky ČSO pro rok 2024:

hrdlička divoká a hrdlička východní

Tyto dva na první pohled obtížně odlišitelné druhy se zásadně odlišují v charakteru výskytu v naší republice. Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) je naším původním druhem, obývá lesostepní oblasti a nyní především zemědělskou krajinu s roztroušenou zelení. Jedná se o přísně tažný druh se zimovišti v rovníkové Africe. Vzhledem k intenzifikaci zemědělství, a také nevybíravému lovu na migračních trasách, jsou populace hrdličky divoké na sestupu nejen u nás, ale i v celém evropském areálu výskytu.

Podzimní členská schůze

Vážení členové a příznivci Jihomoravské pobočky ČSO,
zveme Vás na podzimní členskou schůzi, která se uskuteční v sobotu 2. prosince 2023 v 9:30 na tradičním místě v přednáškovém sále
Moravského zemského muzea (Zelný trh 8).

Kompletní program naleznete zde.

Těšíme se na společné setkání

Sokol stěhovavý hnízdí na komíně brněnských tepláren

Sokol stěhovavý patřil vždy mezi naše vzácnější hnízdící druhy dravců. Od 50. let 20. století však nastal prudký úbytek jeho početních stavů, v 80. a na počátku 90. let u nás tento pták nehnízdil vůbec nebo jen v jednotlivých párech. Od poloviny 90. let jsme ale svědky jeho postupného návratu a v současné době hnízdí v Česku kolem 130 párů sokola stěhovavého, z toho 94 na přírodních, skalních hnízdištích a zbylých 36 na stavbách, což jsou především komíny elektráren, tepláren nebo velkých továren (údaje z roku 2022). V řadě oblastí sokol obsadil většinu známých historických hnízdišť. Jižní Morava je v tomto směru tak trochu „zakletá“. Nejbližší historická hnízdiště k Brnu se nacházela v Moravském krasu, kam se sokol po 40 leté přestávce vrátil v roce 2016 a do loňského roku jeho populace stoupla na tři páry. Další pár hnízdí několik let na pomezí okresů Brno – venkov a Žďár nad Sázavou. V kaňonu Dyje v oblasti národních parků Podyjí a Thayatal se pár sokolů od roku 2015 pokouší nepravidelně (ne každý rok) zahnízdit, ptáci ovšem obsazují dutiny na rakouské straně a hnízdění bylo dosud úspěšné pouze dvakrát (2017 a 2018). Další historická hnízdiště na Pálavě, ve Chřibech nebo v údolí řek Oslavy, Chvojnice a Rokytné jsou z různých důvodů (zatím?) neobsazená. Na jaře loňského i letošního roku se déle než měsíc zdržoval tokající pár sokolů v Soutěsce na Pálavě, ale k zahnízdění nakonec nedošlo.

Přímo z města Brna existovala donedávna jen ojedinělá, náhodná a nepravidelná pozorování sokolů. To se zásadně změnilo na podzim 2016, kdy se 31. 10. poprvé objevil pár sokolů na komínech Tepláren Brno v areálu na ulici Špitálka. Ještě tutéž zimu, v polovině února 2017, nainstalovali pracovníci Tepláren na ochoz jižního komína hliníkovou hnízdní budku stejného typu, v jakých sokoli úspěšně hnízdí na řadě jiných průmyslových objektů, jako např. teplárny v Českých Budějovicích, Michli, Holešovicích nebo Plzni. Budku zajistila Jihomoravská pobočka České společnostiornitologické a společnost ALKA Wildlife, o.p.s., vlastní budku i její instalaci financovaly Teplárny Brno, a.s. Sokoli sena komínech drželi až do konce dubna, v budce nakonec hnízdil pár poštolek.

Od té doby byl zatím scénář výskytu sokolů na teplárenských komínech každoročně stejný – od října až do března nebo dubna se zde trvale zdržovali, často byl pozorován i celý pár pohromadě, k nocování využívali jak nabídnutou budku, tak různé dutiny a výklenky obou komínů (a to dokonce i uvnitř). Na jaře zmizeli, budku obsadily poštolky a ty v ní i vyhnízdily. To spíš nasvědčovalo domněnce, že se jednalo o sokoly z jiného hnízdiště (možná i z „dalekého severu“, z pásma tundry), kteří zde pouze trávili zimu. Takových případů je u nás víc a jednou byl dokonce doložen i původ ptáka: na budově hotelu v centru Českých Budějovic zimovala šest po sobě jdoucích zim samice sokola, označená satelitní vysílačkou na hnízdišti na ostrově Kolgujev v Barentsově moři v severním Rusku, kam se opakovaně vracela hnízdit. Na brněnských sokolech je však zajímavé, že se jedná o pár – to bývá u zimujících ptáků v našich podmínkách velmi neobvyklé a právě to zavdávalo naději, že sokoli jednou budku obsadí a dočkáme se tak poprvé v historii Brna našeho vlastního páru městských sokolů. To se naplnilo až v letošním roce.

Od 22.9.2022 byla u budky umístěna fotopast, kterou tam nainstaloval odborník na sokoly Václav Beran. V době do 16.10.2022 budku navštěvovali celkem 3-4 různí ptáci. U dvou z nich díky odečítacím kroužkům známe i jejich původ: jeden z nich je samec z Českých Budějovic z roku 2020 (jedno ze čtyř mláďat, pro zajímavost rovněž z budky na komínu místní teplárny), druhý pták – samice – se narodila o rok později až ve 400 km vzdáleném Durynsku, rovněž v budce umístěné na průmyslovém objektu, tentokrát elektrárny. Další jeden, spíše však dva různí ptáci jsou neznačení. Během výměny paměťové karty ve fotopasti koncem ledna letošního roku se na komínech opět zdržovali tři, spíše však čtyři různí sokoli. 

V roce 2023 jsme se konečně dočkali historicky prvního zahnízdění sokola stěhovavého ve městě Brně. Oba značení ptáci nakonec utvořili pár a 16. května zde Václav Beran okroužkoval tři mláďata ve stáří kolem dvou týdnů, zřejmě samičku a dva samečky. Doufejme, že jejich hnízdění bude úspěšné a nebude ovlivněno ptačí chřipkou a první sokolí mláďata z Brna úspěšně vyletí.

David Horal