Sokol stěhovavý hnízdí na komíně brněnských tepláren

Sokol stěhovavý patřil vždy mezi naše vzácnější hnízdící druhy dravců. Od 50. let 20. století však nastal prudký úbytek jeho početních stavů, v 80. a na počátku 90. let u nás tento pták nehnízdil vůbec nebo jen v jednotlivých párech. Od poloviny 90. let jsme ale svědky jeho postupného návratu a v současné době hnízdí v Česku kolem 130 párů sokola stěhovavého, z toho 94 na přírodních, skalních hnízdištích a zbylých 36 na stavbách, což jsou především komíny elektráren, tepláren nebo velkých továren (údaje z roku 2022). V řadě oblastí sokol obsadil většinu známých historických hnízdišť. Jižní Morava je v tomto směru tak trochu „zakletá“. Nejbližší historická hnízdiště k Brnu se nacházela v Moravském krasu, kam se sokol po 40 leté přestávce vrátil v roce 2017 a do loňského roku jeho populace stoupla na tři páry. Další pár hnízdí několik let na pomezí okresů Brno – venkov a Žďár nad Sázavou. V kaňonu Dyje v oblasti národních parků Podyjí a Thayatal se pár sokolů od roku 2015 pokouší nepravidelně (ne každý rok) zahnízdit, ptáci ovšem obsazují dutiny na rakouské straně a hnízdění dosud ani jednou nebylo úspěšné. Další historická hnízdiště na Pálavě, ve Chřibech nebo v údolí řek Oslavy, Chvojnice a Rokytné jsou z různých důvodů (zatím?) neobsazená. Na jaře loňského i letošního roku se déle než měsíc zdržoval tokající pár sokolů v Soutěsce na Pálavě, ale k zahnízdění nakonec nedošlo.

Přímo z města Brna existovala donedávna jen ojedinělá, náhodná a nepravidelná pozorování sokolů. To se zásadně změnilo na podzim 2016, kdy se 31. 10. poprvé objevil pár sokolů na komínech Tepláren Brno v areálu na ulici Špitálka. Ještě tutéž zimu, v polovině února 2017, nainstalovali pracovníci Tepláren na ochoz jižního komína hliníkovou hnízdní budku stejného typu, v jakých sokoli úspěšně hnízdí na řadě jiných průmyslových objektů, jako např. teplárny v Českých Budějovicích, Michli, Holešovicích nebo Plzni. Budku zajistila Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické a společnost ALKA Wildlife, o.p.s., vlastní budku i její instalaci financovaly Teplárny Brno, a.s. Sokoli se na komínech drželi až do konce dubna, v budce nakonec hnízdil pár poštolek.

Od té doby je zatím scénář výskytu sokolů na teplárenských komínech každoročně stejný – od října až do března nebo dubna se zde trvale zdržují, často bývá pozorován i celý pár pohromadě, k nocování využívají jak nabídnutou budku, tak různé dutiny a výklenky obou komínů (a to dokonce i uvnitř). Na jaře zmizí, budku obsadí poštolky a ty v ní vyhnízdí. To spíš nasvědčovalo domněnce, že se jedná o sokoly z jiného hnízdiště (možná i z „dalekého severu“, z pásma tundry), kteří zde pouze tráví zimu. Takových případů je u nás víc a jednou byl dokonce doložen i původ ptáka: na budově hotelu v centru Českých Budějovic zimovala šest po sobě jdoucích zim samice sokola, označená satelitní vysílačkou na hnízdišti na ostrově Kolgujev v Barentsově moři v severním Rusku, kam se opakovaně vracela hnízdit. Na brněnských sokolech je však zajímavé, že se jedná o pár – to bývá u zimujících ptáků v našich podmínkách velmi neobvyklé a právě to zavdává naději, že sokoli jednou budku obsadí a dočkáme se tak poprvé v historii Brna našeho vlastního páru městských sokolů.

Od 22.9.2022 byla u budky umístěna fotopast, kterou tam nainstaloval odborník na sokoly Václav Beran. V době do 16.10.2022 budku navštěvovali celkem 3-4 různí ptáci. U dvou z nich díky odečítacím kroužkům známe i jejich původ: jeden z nich je samec z Českých Budějovic z roku 2020 (jedno ze čtyř mláďat, pro zajímavost rovněž z budky na komínu místní teplárny), druhý pták – samice – se narodila o rok později až ve 400 km vzdáleném Durynsku, rovněž v budce umístěné na průmyslovém objektu, tentokrát elektrárny. Další jeden, spíše však dva různí ptáci jsou neznačení. Během výměny paměťové karty ve fotopasti koncem ledna letošního roku se na komínech opět zdržovali tři, spíše však čtyři různí sokoli.

V roce 2023 jsme se konečně dočkali historicky prvního zahnízdění sokola stěhovavého ve městě Brně. Oba značení ptáci nakonec utvořili pár a 16. května zde Václav Beran okroužkoval tři mláďata ve stáří kolem dvou týdnů, zřejmě samičku a dva samečky. Doufejme, že jejich hnízdění bude úspěšné a nebude ovlivněno ptačí chřipkou a první sokolí mláďata z Brna úspěšně vyletí.

David Horal